Náš tým
Na skupinku 12 dětí připadají vždy 2 dospělí průvodci/průvodkyně.
Markéta
koordinátorka
Každodenní pobyt dětí v přírodě, v kontaktu se všemi živly i ostatními dětmi, vnímám jako zásadní základ pro rozvoj citlivosti k sobě samým, k lidem kolem nás i k ekosystémům, jejichž jsme součástí.
Baví mě pečovat o děti, náš společný prostor i celou komunitu a vytvářet podmínky pro to, aby vše vznikalo společně. Blízká je mi intuitivní pedagogika, improvizace, storytelling a hudba; v práci s dětmi se věnuji také tělu, hranicím, pravidlům a emocím.
Ve Vlčích mácích působím od jara 2024, kdy jsem klub převzala jako koordinátorka a předsedkyně spolku, a spolu s dalšími lidmi se rozhodla dát mu nový směr.Jako koordinátorka zajišťuji plynulý provoz klubu – organizuji tým, komunikuji s rodiči a úřady a dohlížím na administrativu, bezpečnost a dodržování pravidel. Spolu s průvodci vytvářím pedagogickou koncepci, pečuji o komunitu, spravuji finance a dary, podílím se na dalším rozvoji lesního klubu a stojím i za jejími sociálními sítěmi. V případě potřeby zaskakuji také za průvodce/průvodkyně.
Julie
průvodkyně
Lesní klub je pro mě prostor volnosti, hry, hlubokého cítění a nekonečného objevování. Ráda s dětmi chodím obdivovat velký strom, který vypadá jako královský trůn a hladinu "našeho" nedalekého rybníku, jak se mění spolu s ročním obdobím.
V prostředí, místu a možnostech, které spolu s dalšími průvodci tvoříme vidím velký smysl. A baví mě sledovat, jak si každé jedno dítě hledá a nachází ten svůj vlastní - ve volné hře, denních aktivitách a tichých, ale pevných rituálech dne.
Ať už to je kopání pasti na trola, stavění vilího domečku, zatloukání hřebíčků, sbírání barevných listů nebo jen opatrné pozorování toho, co zrovna vymyslel kamarád, vnímám, že je to pro ně smysluplné, autentické a vycházející z jejich hluboké potřeby prozkoumávat, tvořit a učit se a cítím se vděčně za to, že u toho procesu můžu být.
Martin
průvodce
V práci s dětmi spatřuji smysl v bezprostředním kontaktu s přírodou, kde se mohou hravou a bezpečnou formou seznamovat se skutečnými ději, jež se v přírodě odehrávají v jednotlivých ročních obdobích. Mají tak možnost poměrně dost věcí, jež jim příroda nabízí, osahat, vyzkoušet a přetvořit dle svého a s tím, čím si neví rady, jsem pak jako jejich průvodce k dispozici.
Nejvíce mě baví předávat své doposud nabyté zkušenosti a dovednosti v tom, co mně samotnému nejvíce přirostlo k srdci, což je jistý způsob pohybu přírodou, druh jakéhosi zálesáctví a schopnost umět se v přírodě orientovat, bezpečně pohybovat a rovněž být schopen přečkat i nepřízeň počasí, zvládat nepředvídatelné krizové situace a popř. se postarat i o ty slabší či zraněné. Dále pak to je zážitková pedagogika, jenž mi, potažmo dětem nabízí nepřeberné množství her a bojovek, jenž se dají, pro nich v bezpečně vytyčeném prostředí přírody radostně prožít.
Obecně mě inspirují samotní lidé, komunity, potažmo celé kultury, které i v dnešní době jsou neustále v každodenním kontaktu s přírodou a dovedou si svépomocí vypěstovat či jinak obstarat různorodé typy potravin, svou soběstačností umí využít solární energii k jejich prospěchu, jsou schopni zpracovat či recyklovat odpad a mají většinou minimální závislost na okolním průmyslovém světě či systému, ve kterém právě žijí. Konkrétně to je práce se dřevem, kameny a dalšími přírodními materiály, také s provazy a lany, nicméně podstatná a pro mne blízká je zároveň i samotná práce s pohybem vlastního těla a jeho možnostmi, jak jej otužovat, posilovat či mentálně rozvíjet.
Janka
průvodkyně
Děti, a vlastně my všichni, jsme vzešli z přírody. Tam se často i sama vracím a čerpám. Jsem hodně spojená s pěčí o zem, semínky, bylinkami, jejich zpracováním, pozorováním. Dává mi smysl tvoření z přírodních materiálu a využívaní věcí, které nás obklopují. Jsem ráda, že jsem součástí prostoru, kde si děti mohou zažít, ošahat matku přírodu a v ní rozvíjet sebe v různych formách, které potřebují a v tom je ráda s láskou podpořím.
Do Vlčích máků mne to s mojí dcerou Ladou dovedlo opakovaně v průběhů posledních 3 let. Jsem vděčná, že jsme tam měli možnost prožít a prožíváme mnoho krásných zážitků. Vešla jsem tam jako matka "na cestě", která doprovází své dítě. Postupem času se k tomu přirozeně přidalo i průvodcování.
Etický kodex průvodců
Chováme se k dítěti jako k sobě rovnému.
Nevedeme děti k soutěživosti, ale ke spolupráci.
Podporujeme vnitřní motivaci dítěte, tj. netrestáme děti a podporujeme dobré konání.
Emoce dětí necháme vyplavat napovrch, nepotlačujeme je.
Podporujeme děti v rozvoji jejich tvořivosti.
Děti vedeme k ohleduplnému vztahu k přírodě a k sobě navzájem.
Žijeme v respektu a souladu s ročním obdobím.
Chováme se k sobě laskavě.
Děti nepodceňujeme, vedeme je k tomu, aby danou činnost zvládly samy.
Společnými rituály směřujeme k větší sounáležitosti a pospolitosti.
Neděláme věci, které nechceme, aby po nás děti opakovaly.
Učíme se z chyb.
Neodsuzujeme, nemáme předsudky vůči neznámému, ale snažíme se porozumět a vcítit se.
Děti se spolupodílí na rozhodování o programu.